Stories.

Ale jo

20. january 2014 at 14:27 | Jamie Montek Williams
Kraťounká povídka, která mě napadla při dnešní hodině tělocviku, kdy jsme vážně byli spojeni a vážně jsme hráli florbal. A vážně mi chyběl.

I don't want to love you

11. january 2014 at 19:39 | Jamie Montek Williams
Bez komentáře. Radši.

Be my warrior and I will be you princess.

10. january 2014 at 16:29 | Jamie Montek Williams
WarriorMy hairstyle as a bridesmaid
Be my warrior and I will be your princess je pro mě hodně osobní povídka, ale i tak bych byla ráda, kdyby se někomu zalíbila a třeba by i zanechal komentář. Události mého dnešního dne poznáte v povídce... Smyšlené děje a ty reálné jsou přibližně v poměru 1:1...

Díky, šmíráku

17. december 2013 at 17:05 | Jamie Montek Williams
Obrázek dodám později, omlouvám se, ale vážně mi není dobře x.x
Pro Stylesovou / Plaš*****u :3

Nightmare

5. december 2013 at 9:42 | Jamie Williams
Krátký (jak jinak než sto slovný že) drabble. Snad se někomu zalíbí.

Ublížená

4. december 2013 at 9:30 | Jamie Williams
Jejda mane, tuhle povídku už mám dost dlouho napsanou, ale zapomněla jsem vám jí sem hodit. Máte právo mě zabít *chrání se před kameny*

Je to jako sen

1. december 2013 at 10:53 | Jamie Williams
Ano, já vím. Další z mnoha zamilovaných - a pro mě tak netypických - slaďáků. Ale snad vám to nevadí. Možná sepíšu i nějaké to diary. Kdo ví.

He's away. But I'm still here

30. november 2013 at 11:02 | Jamie Williams
Ano, to je další zamilovaná. Pardón, pardón.... *chrání se před ukamenováním*

I still love you

30. november 2013 at 11:00 | Jamie Williams
Další zamilovaný slaďák? Ano, máte pravdu. Ale já si nemohu pomoct. To je tak, když je člověk zamilovaný, víte? Mám jich ještě h-o-o-odně, takže očekávejte dost povídek tohoto typu :'3
Luv ya all.

Neštěstí ve štěstí

29. november 2013 at 16:57 | Jamie Williams
Miluju ho... A je hrozně těžký si to uvědomit, přiznat to sama sobě... Myslela jsem, že jsem se z toho po skoro dvou letech vyhrabala. Ale ono ne.

Domácí násilí

12. november 2013 at 12:44 | Jamie Williams
Obrázek je z google.com
By: Jamie | Title: Domácí násilí | Warning: Smrt

Konečně!

8. november 2013 at 12:24 | Jamie Williams
Zdroj: Tumblr
By: Jamie | Title: Konečně | Raiting: 13+

Stejně prohrajeme..

20. september 2013 at 17:26 | Jamie Williams
Povídka, kterou jsme psaly s kamarádkou ve škole. Je to něco jiného než to, co píšeme obvykle, ale mně se to líbí. Doufám, že se to bude líbit i Vám :)

Náraz

15. september 2013 at 12:08 | Jamie Williams
Krátký, poněkud starší drabblík.

Nepochopitelní

15. september 2013 at 11:59 | Jamie Williams
Jo, ty povídky jsou poslední dobou vážně divné, ale... Jsem zamilovaná.

Can't be together

13. september 2013 at 20:22 | Jamie Williams
Takový krátký drabble, nah.
Hope you like it and maybe leave comment...

Byla zamilovaná...

18. august 2013 at 20:06 | Jamie Williams
Drabble.
Zamilovaný drabble.

Je to v háji.

8. july 2013 at 17:25 | Jamie Williams
Pro Murphy.
Protože ona ví.

Co se stalo

7. june 2013 at 11:02 | Jamie Williams
Krátký drabble psaný s kamarádkou ;)
Vím, že skoro nic nepřibývá, ale... Nějak nemám náladu. Nekomentujete...

Každý je občas sám

31. may 2013 at 11:25 | Jamie Williams
Huhm, další divný pokus o básničku, který se mi ovšem už líbí....
Huh, prosím o vás komentář!

Vyvolil si mě

31. may 2013 at 11:23 | Jamie Williams
Krátký drabble psaný ve škole...
Mám nějaký blok, či jak to nazvat, ale... Je to tak.

Vše je ztraceno

30. may 2013 at 20:25 | Jamie Williams
Krátká povídka, napsaná jen během malého okamžiku. Omlouvám se, že dneska nic moc nepřibyde, ale.... Nevím, co říct. Pan O. mě stále ničí a to uvidíte v této povídce. Jak moc mi na tom klukovi záleží, jak moc ho zbožňuji. (Heh, mluvím spisovně)
Vážně mi na něm záleží a... Mno... Nemám slov.
Dneska se na mě zase jenom koutkem oka podíval, utekl ke mě pohledem a zase ucukl. Sklopil pohled k zemi, ale stále jsem viděla, jak na mě nenápadně kouká... Huh, ani nevíte, jak moc to bolí. Ale vím, že mu na mě záleží. Vím to, nevím jak, ale vím to. Kamarádka mi dosvědčila, že když jdeme po chodbě a on se naším směrem podívá, kouká na mě, protože dneska naproti sobě seděli na obědě a ani jednou na ní nekouknul. Prý. Ale nevím, jak to bylo.
...
Zítra vám snad přibude víc věcí a dokonce i novinky za poslední dva dny, ale.. Nevím, jak to budu zvládat. Pan O., škola, rodiče a strašně moc učení, který mě dere. Berte tohle i jako deníček, který se mě nechce psát samostatně.
Miluji vás a vaše komentáře jsou neskutečné! Děkuji za každý, který mi věnujete! :)
 
 

Advertisement