Nikdo mi nikdy nic neřekne a mě už to nebaví! 1

5. june 2013 at 10:00 | Jamie Williams |  Nikdo mi nikdy nic neřekne a mě už to nebaví!
Jéé, tenhle díl se mi líbí :33 Ale chudinka Nialler ....
Btw. Má cenu sem vůbec ještě něco přidávat? O.o

"Hey, Hazz," pousmívám se na jednoho ze svých nejlepších přátel, když vidím, že se probouzí.
"Boo, je vzhůru!" křičím nadšeně na Louise, který se vzápětí zjevuje mezi dveřmi, v ruce misku s lákavě vonící kaší. Nejradši bych se zvedl a snědl mu jí, ale to by mě Lou asi přiškrtil, protože já svůj podíl přece už dávno měl.
"Ahoj, Harolde," zdraví ho láskyplně, zatímco si sedá na kudrnáčkovu postel z druhé strany. On ovšem neodpovídá, nemůže, má zánět hlasivek a kdyby zkoušel mluvit, nejspíše by už nikdy nemohl zpívat a to je také jeden z důvodů, proč jsme odcestovali sem, do hor. Jasně, zřejmě to je nerozumné, brát kluka, který může přijít o hlas, sem, ale i doktor nám to doporučil, prý mu čerstvý horský vzduch udělá dobře, takže.
Zelenoočka na mě náhle upírá svůj bezmocný zelený pohled, v něm jasně vepsanou prosbu, kterou ovšem nějak nedovedu identifikovat.
"Já nevím,co chceš, Hazz," vysvětluji mu s bolestivým úšklebkem. Tak rád bych mu plnil každé přání, ale... Když nevím, co po mně chce, jak mu mohu pomoci?!
"Lou, co chce?" otáčím se na našeho kamaráda s otázkou. Ten ovšem mlčí, jen si Harryho zádumčivě prohlíží.
"Myslíš...," ptá se ho, ale nedokončuje větu. Benjamínek přikyvuje a znovu na mě hledí, tentokrát i se slzami, což mě drásá snad ještě víc než to, že se tu děje něco, čemu nerozumím.
"Ni, jdi pro trochu vody," přikazuje mi Boo. Užuž se nadechuji, abych mu odsekl, že má také nohy, ale síla Harryho pohledu mě přesvědčuje, takže se neochotně zvedám a poslouchám ho. To mi ovšem nezabraňuje v tom, abych se zastavil za dveřmi a tiše poslouchal, co mu to Louis vykládá.
"Já vím, já vím! Nemůžeme mu to říct, nechápal by nás, možná by to i prozradil a to bych prostě nepřežil! Vážně nerad bych o tebe přišel a ty víš, že právě tahle alternativa je nejpravděpodobnější!" rozčiluje se Louis. Dech se mi zadrhává v krku. Vážně?! Louis a Harry jsou opravdu pár a nejsou schopni mi to říct? Jen na malý okamžik přemýšlím o tom, že by se jednalo o něco jiného, ale to vzápětí zavrhuji, vždyť co jiného by mi mohli tajit?
"A trochu vody s citrónem pro našeho pacienta," pozpěvuji si cestou nahoru. Louis na mě vrhá vražedný pohled, z kterého mi běhá mráz po zádech a já na něj jen ohromeně hledím, zmražený v půlce kroku.
"Co se děje?" vydávám ze sebe přiškrceně. Neodpovídá mi, přiskakuje ke mně a prudce mi vytrhává sklenici z ruky, jen voda vyšplíchává přes okraj.
"Co blbeš?!" Teď už doopravdy křičím, nelíbí se mi, že nevím o co jde a to, že se ke mně chová bez jakéhokoliv udání důvodu takhle hrubě, tomu moc nedodává.
"Promiň. Citron není pro Harryho vhodný," vysvětluje mi jen tak napůl úst, přičemž je zcela jasné, že svou omluvu nemyslí vážně. Poté po mně blýská rozzlobeným pohledem a i se sklenicí zdusává dolů, zřejmě jde pro tu vodu sám.
"Ach jo, Harry, já se z něj vážně zblázním. Kdyby byl ženská, tak řeknu, že má krámy a proto je tak náladový, ale takhle? Nechápu ho...," povzdychuji si smutně, zatímco přisedám ke svému kudrnatému kamarádovi, který se obouruč cpe tou krupičkou. Mlčky ho pozoruji, čehož si samozřejmě všímá a plnou lžíci mi rve málem do nosu. Se smíchem ho konejším, takhle se přeci kamarádovi nenabízí a odstrkuji jeho všetečnou ruku od svého obličeje, ale to se samozřejmě nedaří. Nakonec z toho vzniká válka o síle třetí světové, kaše lítá všude, stejně tak střepy z bílé misky s kytičkami a když Louis do té spouště přichází, jen nás bez jakéhokoliv slůvka vraždí pohledem.
Naoko stydlivě se zvedám z Hazzovy postele, omluvně na něj mrkám a rychle zdrhám z bojiště, nerad bych od Louise jednu schytal.
Kde jste? Kdy dorazíte? S Louisem je to tady k nevydržení, asi je v přechodu a jelikož nemá na koho jiného řvát, vybíjí si to na mě! N. - stěžuji si Liamovi smskou. Odpověď mi přichází takřka okamžitě, ani bych to tak rychle nečekal.
Buď v klidu, ještě jsi na tom dobře, chudák Hazzoun, ten se ani nemůže bránit. Měli bychom tam být kolem oběda, jsme v zácpě. L + Z.

Jenže on je vážně nesnesitelný! Copak je to normální? Nevíte někdo, co mu je? (Předpokládám, že moje smsky tlumočíš i Zaynniemu, čau Zay!)

Promiň, Ni, ale v tomhle ti neporadíme (Zdravím tě, Blonďáku!)... Musí ti to říct Louis sám, ale pochybuji, že se k tomu odhodlá.

To to víte i vy?! Tak tohle se mi vážně nelíbí! Co se tu zatraceně ….. děje tak tajnýho, že to nemůžu vědět?! Myslel jsem, že jsme nejlepší kamarádi a řikáme si všechno! Vždyť to není tak dávno, co mi Louis sliboval, že jsem jeden z jeho boyfriends!

Promiň. Jinak to nejde.

Jako vážně?! Kluci no tak, nebuďte hajz-ové, řekněte mi to, neprásknu mu to...

Nežadoň. Nepomůže to, ani já a ani Zayn nic nepráskneme (Jo, to teda ne!). Je to jen mezi Louisem a Harrymu, takže pokud se to někdy dozvíš, tak od jednoho z nich. Za chvíli bychom tam měli být, konečně se to hýbe alespoň trochu dopředu! Jo, a abychom nezapomněli, Dani s Pezz tě pozdravují! To si vážně myslíš, že ti na tuhle lacinou zkoušku odlákání tématu skočím? Já nejsem včerejší a už mě to nebaví! Jakto, že to ví všichni z kapely KROMĚ MĚ?! Copak jsem vážně takový typ, že mi nemůžou věiřt? Louisi, tahle nedůvěřivost mě bolí!

Děkuji za pozdrav, napíšu jim. Boys, miluju vás a vy to víte, ale tohle... Nevíte jaké to je. Nikdy mi nikdo nic neříkával a teď mě zradíte i vy, ti, které jsem měl za rodinu?
Nkonec se rozhoduji to zahrát na jeho citlivoustrunu, snad to zabere. I když, ani Liam není včerejší, takže pochybuji, ale co dám za zkoušku?


Promiň, Ni, dokážu si to představit, ale to prostě nejde. Za chvíli jsme tam. L+Z.
 

4 people judged this article.

Comments

1 Mikayla Mikayla | 5. june 2013 at 19:03 | React

moc pěkná povídka jasně, že má cenu přidávat :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement